Jaká zvířata žijí v norách?

10 zvířat, která si v norách postaví stůl a domov /activity/redaction/articles/10-zhivotnykh-kotorye-ustroili-sebe-stol-i-dom-v-norakh/

Každý, kdo žije na planetě, závisí na Zemi, ale pro některé má velmi zvláštní význam. Jsou to zvířata, která doslova žijí v jeho hlubinách. Shromáždili jsme jako příklad tucet druhů z Červené knihy, které žijí pod zemí, schovávají si tam zásoby a zavrtávají se hluboko do nitra, kde na zimu hibernují.

Amur stepní tchoř

Přesný počet není znám, ale je považován za kriticky ohrožený. Žijeme na Dálném východě, na pláních poblíž řek, jako je Amur a Zeya. Rád se usazuje na loukách zarostlých plevelem, stepními trávami a keři. Jeho strava zahrnuje především hlodavce – gophers, pikas, křečci. Ale příležitostně si může pochutnat na hadech, žábách, ještěrkách a dokonce i na velkých kobylkách. Pokud se fretka dostatečně najedla a zbylo jídlo, zahrabe ji do rezervy, ale na skrýš pak zpravidla úplně zapomene.

Zvíře není nakloněno stavebním pracím, tento „nájezdník“ by raději obsadil díru jedné ze svých obětí. V létě preferuje sedavý způsob života, ale v zimě musí rozšiřovat svá lovná území a nezůstávat na jednom místě déle než pár týdnů, jinak prostě nedostane dostatek potravy.

Zvíře je lepší neplašit – v nebezpečí vystřelí proud tekutiny s pronikavým zápachem.

Rybaření v zimě není tak snadné. Foto: Sergey Stepanov, účastník soutěže Ruské geografické společnosti „Nejkrásnější země“

Toto zvíře velmi trpělo od lovců, kteří ho lovili pro jeho cennou kožešinu. Navíc je sebevědomě vytlačován ze svých obvyklých stanovišť svým blízkým příbuzným – větším americkým norkem. Zvíře se nyní stalo tak vzácným, že je ve všech zemích zákonem chráněno.

Norek je velmi náročný na místo pobytu – potřebuje se usadit u vody, protože se živí vodními krysami, rybami, raky, obojživelníky atd. Zároveň je dravec také docela líný – nejraději hledá přirozená trhlina v zemi, něčí stará díra nebo si úplně zařiďte domov pod rákosím. Je pravda, že pokud není kam jít, vykope si „dům“ pro sebe, ale bude mělký a nebude příliš mnoho pokojů – je zde ložnice s toaletou – a to stačí. Hlavní věc je, že existují dva východy a jeden musí určitě vést k vodě.

Zvíře dobře plave, pomáhají mu blány mezi prsty. Ani silný proud není pro norka překážkou. Když je v nebezpečí, prudce se ponoří a objeví se nad vodou, uplave 10–15 m, obvykle během několika sekund. Dravec může také chodit po dně a držet se jeho povrchu drápy. K zastrašení nepřítele používá norek také štiplavý zápach, o nic horší než fretka. Také používá vůni k označení svého území.

Někdy se jí říká pižmová krysa – opravdu vypadá jako notorický hlodavec, jen je větší, obvykle váží jeden a půl kilogramu. Dává přednost životu u nějaké vodní plochy: řeky, kanálu, jezera nebo sladkovodní bažiny. Na vysokém břehu vykope díru, takže vchod je pod vodou a samotné „obytné prostory“ jsou nad její úrovní. Někdy si ondatra staví hnízdní komůrky ve dvou patrech – pro případ, že by se změnila hladina vody. Toto zvíře je obecně zručný architekt – staví chýše z rákosí vysokých metr a půl.

Pižmoň se živí rostlinami, které rostou u vody – rákosím, rákosem, ostřicí apod. Občas může zpestřit stůl měkkýši a rybami. Tato zvířata žijí v rodinách, označují své území pižmovým zápachem, nesnášejí cizí lidi ve svých panstvích.

Pižmoň je uvedena v Červené knize, ale tomuto druhu naštěstí nehrozí vyhynutí. Tato zvířata jsou plodná a snadno se přizpůsobí různým přírodním podmínkám. Mají ale velmi vysokou úmrtnost v prvním roce života – podle statistik je až 87 % populace zabito predátory. Dalších 11 % se nedožije dvou let věku. Jejich počet proto neustále kolísá.

Když se podíváte do podzemí, najdete tam mnoho různých zvířat. Foto: Alexander Ornatsky, účastník soutěže Ruské geografické společnosti „Nejkrásnější země“

Tento reliktní druh je ohrožený, ale v pravěku žila ondatra po celé Evropě. Nyní se usazuje v povodí Dněpru, Volhy, Donu a Uralu. Vede polovodní životní styl a srst zvířete zadržuje vzduch tak dobře, že se v ní pižmoň, parazit, který nemůže pod vodou dýchat, cítí docela dobře. Kožešinová vlákna ondatry totiž na koncích ztlušťují a u kořene se zužují, proto se u kůže zvířete vytváří vodotěsná vzduchová komora, ve které se „osadníkům“ daří. Za starých časů byly kůže ondatry ceněné více než polární lišky.

Zvíře si na souši vyhrabe díru, ale ne příliš dlouhou, jen asi 3 m, a vyjde pod vodu. Zvíře pilně sbírá plže, pijavice a červy, kteří žijí v nádržích na dně, a pak se vydává na pevninu, aby se najedlo. Za den potřebuje sníst přibližně stejné množství, jaké váží, takže není čas na odpočinek. Navíc musíte mít oči otevřené – ondatra samotná je pochoutkou pro mnoho dravců, od lasic, vyder a lišek až po luňáky a výry. I pod vodou je v nebezpečí – sumci a štiky se také nebrání mlsání tohoto chutného zvířete.