Jaké houby odstraňují parazity?

— Náš výzkum se týká parazitologické vědy, úzce souvisí s mnoha dalšími biologickými vědami, především biologií, zoologií, ekologií, medicínou a veterinární medicínou. Jako věda řeší helmintologie různé problémy, teoretické i aplikované. Studujeme helminty, kteří parazitují na domácích, lovných a volně žijících zvířatech, a vyvíjíme opatření pro boj s běžnými a nebezpečnými nemocemi způsobenými parazity. Mezi hlavní problémy našeho výzkumu patří: objasnění způsobů rozvoje parazitismu u helmintů v chladné oblasti, studium jejich vývoje a vztahů s hostitelským tělem, škody, které způsobují a nemoci, které způsobují jak u zvířat, tak problémy nebezpečných parazitární onemocnění přenášená ze zvířat na člověka. Je také spojena s hledáním nejúčinnějších metod pro diagnostiku, prevenci a léčbu parazitárních onemocnění.

– Jsou helminti opravdu tak velkým nebezpečím?

— Helminti jsou schopni přežít nejen v těle hostitele. Jejich vajíčka a larvy přežívají ve velmi drsných klimatických podmínkách Jakutska. Výzkum provádíme už tolik let, ale vždy mě překvapuje současné parazitování několika druhů helmintů u domácích jelenů, koní a dalších zvířat. Například jedno zvíře může být současně parazitováno 15 druhy helmintů, z nichž každý svým způsobem poškozuje tělo svého majitele. Asi nebude žádným tajemstvím, že jeleni a koně mají téměř stoprocentní výskyt helmintové infekce. Mnoho lidí nechápe, myslí si, že to tak má být, a zajímavé je, že paraziti napomáhají trávení, zde by bylo samozřejmě vhodné ukázat fotografie těchto helmintů, kteří „pomáhají“ trávení koně. Dnes a i loni byly velmi chladné zimy, ale jaké je to pro koně a jeleny se špatnou potravou a v mrazu? Stále v sobě máte „tisíce a tisíce parazitů“? Samozřejmě zhubnou a narodí se jim již nakažená, slabá hříbata, která z velké části nemusí přežít. Obecnou otázkou zde proto je, jak produkovat zdravá hříbata, což zemědělské pracovníky vždy znepokojuje.

— Obrací se na vás o pomoc?

— Kdybychom my, vědci, spolupracovali s rolnickými farmami nebo jednotlivými podnikateli, s chovateli koní a pastevci sobů, kteří chovali zvířata na soukromých farmách, pak bychom samozřejmě mohli dosáhnout dobrých výsledků ve zvyšování počtu stád. Ale bohužel tomu tak není. Je proto ostudou, že mnohaleté výzkumy a výsledky získané vědci zůstávají většinou na papíře v podobě vědeckých doporučení, metod a publikovaných vědeckých článků.

— Kontaktoval jste je nebo ministerstvo?

— Každoročně předkládáme vědeckotechnické radě Ministerstva zemědělství republiky žádost o zavedení našich vědeckých poznatků v boji proti parazitárním chorobám, ale bohužel majíce N-součet na realizaci vědeckého vývoje vždy ignorovat náš vývoj. Pravděpodobně si řeknou: „Proč vědci vyvíjejí výzkum nějakého parazita, když jsou specialisté – veterináři a jejich služeb může využít jakákoli farma nebo majitel.“ Ale víme, že helminti, kteří se dostali do těla zvířat, migrují po dobu osmi měsíců a „živí“ se krví zvířete, procházejí všemi orgány a tkáněmi. Především oslabují imunitní systém, šíří infekční nemoci, zhoršují vstřebávání potravy, živí se krví, otravují tělo hostitele a rodí tisíce svých potomků. Zvířata trpí každoročně velkým stresem z chladu, z parazitů, jsou silně vyčerpaná, dochází tedy ke „svatosti“ (neplodnosti) a my se neúspěšně snažíme o potomstvo. Období páření nastává obvykle na konci zimního období, na jaře, kdy je zásoba potravy na většině farem dosti vzácná. Koně kvůli nedostatku slunce pociťují výrazný nedostatek vitaminu D, zásoby mědi, síry, zinku, hořčíku, jódu a draslíku, nahromaděné přes letní období, se jarem vyčerpají, což vede k narušení životně důležitých procesů.

— Jak můžete pomoci zvířatům?

„V tomto případě jsme vyvinuli krmnou směs – protein-vitamín-minerální koncentrát, který obsahuje místní rostlinné a minerální složky. Lze jej použít jako premix do krmiva, ale i jako krmnou a léčivou směs pro léčbu parazitárních onemocnění domácích zvířat. Věda nestojí na místě, hledáme cestu ven z obecné situace. Například dřívější zemědělské výpaly se prováděly a to výrazně ovlivnilo výskyt a počet helmintů, bylo jich mnohem méně, ale nyní jsou zemědělské výpaly zákonem zakázány. Ze zmrzlých půd Jakutska jsme izolovali dravé mikroskopické houby rodu Arthrobotrys oligospora. Tyto mikroskopické houby mají jedinečnou vlastnost zachytit larvy a háďátka a živit se jimi. Myslím, že se jedná o výbornou alternativu, která skvěle nahradí zemědělské radličky a dá se použít v boji proti parazitárním onemocněním koní a sobů. Vyvinuli jsme biologicky aktivní činidlo z myceliální hmoty houby Arthrobotrys oligospora a mikroskopické mycelia hub, které se dostanou do půdy, si mohou zachovat své predátorské vlastnosti, ničí háďátka a jejich larvy běžné na pastvinách.

— Váš výzkum se z velké části týká zvířat. Zkoumáte také vliv helmintů na lidský organismus?

– Ano, samozřejmě, při studiu zvířecích helmintů se stále budete muset zajímat a studovat infekci lidských helmintů, protože mnoho parazitárních onemocnění je pro lidi i zvířata běžné. Člověk se může nakazit jedním nebo druhým druhem helmintů ze zvířat přímým kontaktem, zejména dětmi. Například od psů a koček, od ryb, používat je lehce nasolené a čerstvé, při stahování a pěstování kůží divokých šelem. Helminti, vstupující do lidského těla, mohou zůstat bez povšimnutí, dochází k dlouhodobému parazitismu, který je doprovázen únavou, slabostí těla a dalšími drobnými změnami. Ale jak se doba trvání onemocnění prodlužuje, může se vyvinout ztráta chuti k jídlu, nevolnost, časté bolesti hlavy, břicha a nestabilní stolice. Jak dokládají aktuálně dostupná data, helminti způsobují poškození nejen orgánů, ve kterých přímo parazitují, ale i celého organismu, zejména centrálního nervového systému. Často se s chronickým průběhem střevních parazitóz rozvíjí deprese, alergie, opoždění tělesného a duševního vývoje dětí. Nakažení člověka parazity vede k častějšímu výskytu a závažnějšímu průběhu dalších onemocnění. Četná epidemiologická pozorování ukazují, že akutní střevní infekce se vyskytují 2-5krát častěji na pozadí střevních parazitóz.

— Kde šíříte své vědecké zkušenosti?

— Náš vědecký výzkum není omezen na laboratoř a ústav. Provádíme společný vědecký výzkum, projekty a uzavíráme smlouvy o spolupráci s kolegy vědci z jiných zemí. Takže například spolupracujeme s Univerzitou ve Stuttgartu na zvláště nebezpečných helmintiázách – echinokokóze a alveokokóze (Německo), Ústavem genetiky zvířat města Bialowieza na studiu divokých šelem (Polsko), Ústavem biologického výzkumu hl. Helsinská univerzita o studiu parazitických onemocnění prasat (Finsko), Institut veterinárního lékařství a Univerzita v Curychu (Švýcarsko) a tak dále. Aktivně se účastníme mnoha mezinárodních kongresů, sympozií, vědeckých i praktických konferencí, kde podáváme zprávy a publikujeme naše vědecké práce. Jako vědec mám více než 300 vědeckých prací, z toho čtyři monografie, 32 metodických příruček a doporučení, dva atlasy, manuály, vyvinul jsem čtyři technologie a jeden návod, máme osm patentů na vynálezy a pět databázových certifikátů, jsem vědeckým školitelem absolventů a vysokoškolských studentů. Aktivně se zapojujeme i do sociální práce. Jsem vědeckým ředitelem Malé zemědělské akademie. Každoročně pořádáme vědecké a praktické konference za účasti mladých vědeckých pracovníků, absolventů a vysokoškolských studentů a školáků z republiky. Již více než 20 let vedou přední a mladí vědci ústavu Školu mladých výzkumníků, kde neustále studuje více než 200 studentů ze zemědělských, venkovských a městských škol. Školáci se od raného věku věnují vědeckému výzkumu a studiu ve vědeckých třídách pod vedením mladých vědců a postgraduálních studentů našeho ústavu. Mnozí z nich úspěšně absolvují Školu mladých badatelů s certifikátem a talárem vědeckého pracovníka v zemědělské vědě. Rád bych věřil, že jednou budeme srovnatelní třeba s našimi kolegy vědci z Německa a budeme mít laboratoře vybavené na moderní úrovni. Dokonce si kupují mobilní telefony pro použití v práci. Svým kolegům, vědcům naší republiky, přeji úspěch ve vědecké činnosti, více materiální i morální podpory a pomoci, talentované a motivované studenty.

NÁSLEDUJÍCÍ: Naši farmáři zatím nevěnují pozornost vývoji vědců. Není jistá hodina, kdy bude jakutský výzkum dostupný dalším zemím. Nekousneme si později lokty?