Jaké nemoci přenášejí včely?
Tropilelapsóza – invazivní onemocnění plodu včelstva, způsobené roztočem gamasid tropilelaps darea. Samice klíšťat mají podlouhlý tvar, tmavou nebo červenohnědou barvu, měří 0,97-1,0 × 0,53-0,58 mm, muži – 0,88 × 0,51 mm. Po spáření se samci nakladou samice 3-4 vajíčka na stěnu buňky, než včely zalepí buňky včelím plodem, kde během 8-9 dnů proběhne celý vývojový cyklus roztoče. Při tropilelapsóze hynou včelí larvy během svého plného vývoje. Hlavním zdrojem napadení jsou včely napadené roztoči. K šíření roztoče ve včelíně z nemocného včelstva na zdravé dochází při krádeži včel, napadení, migracích, při přesunu plástů z nemocných včelstev do zdravých, jsou zanášeni roztoči a roje neznámého původu.
Charakteristické příznaky onemocnění. Onemocnění je častější v horkém letním období. Včelař si všímá nerovnoměrného rozložení plodu na plástu, jehož množství se denně snižuje. Bylo zjištěno, že nejčastěji je touto nemocí postižen trusí plod (80–90 %). Larvy, které v plodišti uhynou, ztrácejí lesk, mění se tvar těla a u některých larev vyčnívá přední konec z buňky. K úhynu larev dochází v období jejich plného utváření, někdy larvy dokončí svůj vývoj v dospělou včelu, jejíž tělo je deformované, s absencí končetin, namísto zbytkových křídel. V blízkosti vchodů do úlů postižených včelstev a na jejich dně objeví včelař larvy vyhozené z buněk plástů spolu s mrtvými, zdeformovanými dospělými dělnicemi, trubci a kukly. Včelstva postižená nemocí se často stávají trubci. Roztoč lze nalézt na dospělých včelách, trubcích a buňkách plástů. V jedné buňce může dosáhnout počet roztočů
od 1-4 do 24-36. Diagnóza tropilelapsózy je stanovena na základě charakteristických klinických příznaků onemocnění a výsledků laboratorních testů patologického materiálu. K výzkumu se do veterinární laboratoře zasílají kusy plástu o rozměrech 3 × 15 cm se zataveným včelím plodem, 100-200 živých vnitroúlových včel a podestýlka ze dna úlu. Doba dodání vzorků do veterinární laboratoře by neměla přesáhnout jeden den. Pokud je ve veterinární laboratoři zjištěn původce tropilelapsózy, jsou okamžitě informováni všichni včelaři v okolí. Hlásí se to hlavním veterinárním lékařům sousedních oblastí.
Nařízením hejtmana kraje je na včelnici uvalena karanténa a jsou přijímána opatření podle odstavců. 3.8-3.11 „Pokyny k opatřením k prevenci a odstraňování chorob, otrav a hlavních škůdců včel“ Ústavu veterinárního lékařství ze dne 17. 1998. 13 č. 4-2-1362/3. Pokud je nemoc registrována poprvé, pak je rozhodnuto o okamžité likvidaci nemocných včelstev. Pokud je postižen významný počet včelnic v rodinách: včely infikované roztoči a podezřelé z infekce, je veškerý plod (kromě plástů s pouze naočkovanými vejci) odstraněn z hnízd a roztaven na vosk. Dno úlu se pokryje listem papíru namazaným vazelínou, nebo se umístí síťovaná nosítka. Tato včelstva se umístí na 4-6 dny do chladné místnosti (zimní boudy), hnízda se vytvoří s čistými dezinfikovanými plásty nebo rámky se založením a včely se ošetří koncentrovanou kyselinou mravenčí po dobu 13-XNUMX dnů podle návodu k použití. na varroatózu včel. Papír s padlými klíšťaty je spálený.
Ošetření postižených včelstev se provádí jako u varroatózy. Někteří včelaři mají pozitivní výsledky při odebrání plodu a uzavření matky na 9 dní do klece; použití taktiky (amitraz), sirný prášek, směs síry s naftalenem, fenothiazin; pomocí apistálu po dobu 2 týdnů. Karanténa ze včelína se ruší vyhláškou hejtmana kraje rok po likvidaci nákazy a splnění požadavků paragrafů. 3.12-3.13 „Pokyny k opatřením k prevenci a eliminaci chorob, otrav a hlavních škůdců včel“ Ústavu veterinárního lékařství ze dne 17. srpna 1998 č. 14-4-2/1362.
