Jaké vitamíny jsou v jeteli?

Relevantní je výzkum ke zjištění vlivu půdních a semenných mikroelementů na obsah dusíku a bílkovin v jeteli lučním. Článek poskytuje hodnocení chemického složení semen jetele červeného různých odrůd a divokých vzorků pěstovaných na půdách horských a podhorských oblastí Republiky Severní Osetie-Alanie i půd samotných. Výzkum byl proveden na experimentální základně Severokavkazského výzkumného ústavu horského a podhorského zemědělství Všeruského vědeckého centra Ruské akademie věd. Je ukázána závislost výnosu sena jetele lučního na obsahu dusíku, fosforu, draslíku v jeho semenech, dále na množství molybdenu, bílkovin a mikroprvků: mědi, zinku, manganu, železa, kobaltu, olova a kadmia. . Analýza semen studovaných vzorků jetele ukázala, že molybden v semenech se v podhorské zóně pohyboval v rozmezí 0,110–0,240 mg/kg a na půdách horské Osetie od 0,060 do 0,135 mg/kg. Velké množství fosforu se nachází v semenech jetele přivezených z horského pásma Horního Zgidu – až 8,59 g/kg a z Kurtatinského soutěsky – až 8,69 g/kg. Podstatně méně ho obsahuje horský vzorek z Dargavse – až 5,15 g/kg. Byly získány údaje o obsahu aminokyselin v semenech jetele. Bylo zjištěno, že odrůdy akumulují různá množství aminokyselin v semenech a převládají lysin, arginin, alanin, valin, glycin a kyselina asparagová. Srovnávací analýza suché nadzemní hmoty a potomstva semen ukázala, že semena jetele obsahují větší množství aminokyselin.

Klíčová slova: odrůda, jetel, semena, půda, mikroprvky, aminokyseliny, produktivita, šlechtitelské vzorky.

Užitečnost zásobních živin semen je dána jejich chemickým složením. Sacharidy, bílkoviny, tuky, vláknina, popel a voda jsou hlavní chemikálie obsažené v semínku. Obsah každého z nich závisí na kultuře, odrůdě a podmínkách pěstování. Kromě výše uvedených látek obsahují semena enzymy, vitamíny, růstové látky a některé druhy semen obsahují alkaloidy, glykosidy, třísloviny a další. Uvedené látky hrají důležitou roli také v procesech klíčení semen a růstu semenáčků, zejména enzymy a vitamíny (Izhik, 1976; Reimers, 1987).

Živiny v semenech se také používají jako energetický materiál pro proces dýchání. Čím více se jich spotřebuje, tím delší je období od začátku bobtnání semen do začátku fotosyntetické aktivity semenáčku. V přítomnosti toxických látek se růst rostlin zpomaluje (Charkov, 1972; Isaikin, 1987; Pliev, 1999).

Aminokyseliny obsažené v bílkovinných krmivech jsou důležitou složkou krmiva pro zvířata. Z celkového množství každé aminokyseliny je část trávena a absorbována. Část absorbované látky je k dispozici pro uspokojení aminokyselinových potřeb zvířete. Existuje řada důvodů pro rozlišení mezi pojmy celkové a stravitelné aminokyseliny v bílkovině. Než se bílkoviny stanou potravou, jsou funkčními jednotkami živé tkáně a jako takové dokážou odolat destruktivním mechanismům trávicího traktu. Některé rostlinné látky navíc obsahují inhibitory enzymů (Vegetable protein feeds, 1965). V literatuře jsme však nenašli informace o srovnávacích ukazatelích obsahu aminokyselin v jetelovém seně a jeho semenech, což je velmi důležité při použití této plodiny ke krmení, zejména při vytváření odrůd s vysokou krmnou hodnotou (Metody biotechnologií ve šlechtění 2005; Rose, 2007; Posouzení nutričních předností každé perspektivní odrůdy je proto naléhavým problémem pro chovatele, kteří pracují s pícninami, zejména s jetelem lučním.

Účelem této práce bylo v tomto ohledu zjistit chemické složení semen jetele lučního, půdních vzorků pěstovaných orných a přírodních fytocenóz a stanovit výnos nadzemní hmoty plodiny. Mezi cíle výzkumu patřilo: stanovení obsahu makro- a mikroprvků, bílkovin a aminokyselin v semenech; mobilní formy makro- a mikroprvků v půdních vzorcích; posouzení produktivity nadzemní hmoty odrůd jetelovin.

Metodologie výzkumu. Předmětem výzkumu byla semena různých odrůd jetele lučního selektovaná na kultivovaných orných půdách a semena planých vzorků selektovaná v přirozených fytocenózách. Chemickému rozboru byly podrobeny i vzorky půdy na lokalitách, kde byly odebírány jetele.

Kultivované orné půdy podhorského pásma Republiky Severní Osetie-Alanie představují vyplavené černozemě a luční černozemě, podložené oblázky v hloubce 25–80 cm, obsahující 6–7 % humusu a mající pH. 5,5–6,0. Z hlediska mechanického složení jsou vyluhované černozemě a luční černozemě středně těžké a hlinité. Tyto půdy mají díky své malé mocnosti nízkou vlhkostní kapacitu. Rovnovážná objemová hmotnost horního horizontu se pohybuje v rozmezí 1,11–1,12 g/cm 3 .

V okolí obce byl také proveden odběr vzorků půd a semen jetele horského lučního v Osetii. Dargavs (1560 m n. m.), ves. Horní Zgid (2000 m n. m.) a v soutěsce Kurtatinsky (1100 m n. m.).

Půdní pokryv v okolí obce. Dargavs a Kurtatinský rokle jsou vcelku homogenní, reprezentovány horskými lučními stepními a černozemními půdami. V závislosti na půdotvorných horninách se mechanické složení těchto půd liší od písčitohlinitých (na pískovcích) až po těžké hlinité (na eluviu-deluviu vápence a břidlice). Na rozdíl od černozemních půd jsou karbonátové, velmi kamenité, erodované a obsahují malé množství humusu (3–6 %).

Odběr vzorků jetelových semen a půd v soutěsce Kurtatinsky byl proveden na místě „skládky hlušiny“ těžebního a zpracovatelského komplexu Fiagdonsky. Téměř v celém Honeycomdon Valley (1100–1700 m n. m.) je pozorována významná kontaminace půdy.

Půdní pokryv v okolí obce. Horní Zgid je reprezentován typickými horskými lučními (drnatými, subalpínskými) půdami. Z hlediska mechanického složení jsou půdy lehké hlinité na pískovcích a těžké hlinité na eluvium-deluviu vápenců a břidlic, často skalnaté. Typické horské luční (subalpínské) půdy jsou bohaté na humus (13–22 %), mírně kyselé (pH – 5–6). Území s takovými půdami jsou hlavní sena a pastviny.

Chemické složení semen bylo stanoveno různými metodami. Obsah celkového dusíku a bílkovin byl stanoven Kjeldahlovou metodou. Množství fosforu bylo hodnoceno podle intenzity barvy fosfor-molybdenové modři (z roztoku popela) pomocí fotokolorimetrické metody. Obsah molybdenu byl také hodnocen fotokolorimetrickou metodou. Obsah draslíku, mědi, zinku, manganu, železa, kobaltu, olova, kadmia byl stanoven metodou atomové absorpce na plynovém chromatografu také z roztoku popela podle metody TsINAO.

Stanovení obsahu aminokyselin bylo provedeno v laboratoři Moskevské státní univerzity. Lomonosov na kapalinovém chromatografu model L-8800 od HITACHI (Japonsko). Analýza proteinových hydrolyzátorů byla provedena ve standardním režimu s použitím vysoce výkonných iontoměničových chromatografických kolon a speciálního ninhydrinového činidla pro detekci eluujících aminokyselin. Vzorky semen byly rozdrceny, byly odebrány zvážené vzorky, provedena kompletní kyselá hydrolýza a následně byly analyzovány hydrolyzáty vzorků (vzorky).

V půdních vzorcích byl také stanoven obsah makro- a mikroprvků. Obsah celkového dusíku byl stanoven Kjeldahlovou metodou, fosforu a draslíku – Kirsanovovou metodou modifikovanou TsINAO. Obsah molybdenu v půdním extraktu byl stanoven rhodanidovou metodou pomocí fotokolorimetru. Stanovení obsahu mědi, zinku, manganu, železa, kobaltu, olova a kadmia bylo provedeno metodou atomové absorpce na plynovém chromatografu rovněž z roztoku popela podle metody TsINAO. Roztoky popela byly připraveny z půdních extraktů pufrovaných octanem amonným s pH 4,8, odpařeny ve vodní lázni a zbývající suché zbytky byly extrahovány 5% roztokem kyseliny dusičné.

Výtěžek zelené hmoty byl stanoven vážením zelené hmoty získané z účetní plochy pozemků. Obsah sušiny byl stanoven odběrem zkušebního snopu zelené hmoty a jejím sušením přímo ve skladu. Na vzduchu vysušená hmota byla zvážena, byl stanoven absolutní obsah sušiny při 105 o C po dobu 4 hodin do konstantní hmotnosti v laboratorních podmínkách a výnos sena byl přepočten na standardní vlhkost (20 %).

Výsledky výzkumu. Studium chemického složení semen různých odrůd jetele lučního nám umožnilo vyvodit závěr o jejich cenných vlastnostech. Obsah celkového dusíku, fosforu a draslíku hraje důležitou roli v procesu růstu semen.

Výnos sena zpravidla zcela závisí na celkovém obsahu dusíku v rostlině. Množství celkového dusíku v semenech jetele horských fytocenóz a pěstovaných odrůd zůstává téměř na stejné úrovni (tab. 1).

Je třeba poznamenat, že obsah draslíku v semenech jetele z hornaté Osetie je znatelně nižší než v jiných vzorcích odebraných v pokusných oblastech. Podle našeho názoru je to vysvětleno nízkým pozaďovým obsahem draslíku v horské půdě a těžšími klimatickými podmínkami (tab. 2).

Velké množství fosforu bylo zaznamenáno v semenech jetele přivezených z horského pásma v okolí obce. Horní Zgid – až 8,59 g/kg a z Kurtatinského soutěsky – až 8,69 g/kg. Podstatně méně ho obsahuje horský vzorek z Dargavse – až 5,15 g/kg (tab. 1).

1. Výnos sena červeného jetele v závislosti na obsahu dusíku, fosforu, draslíku v semenech