Jaký druh půdy je potřeba pro jetel?

Výběr nejvhodnějších druhů trav podle potřeb půdy je důležitým předpokladem pro vytvoření kvalitního a vysoce produktivního travního porostu. Luštěniny se používají především do travních směsí na senáše a pastviny (jetel červený, jetel bílý, jetel růžový, vojtěška, galega orientální) a cereálie (jílek, timotejka, kostřava luční, kostřava vysoká, kostřava červená, modrásek luční). Všechny tyto druhy trav se liší jak vlastnostmi pěstování (vhodnost pro konkrétní typ půdy, dávka hnojiv, stabilita v travním porostu atd.), tak výnosovými a krmnými vlastnostmi.

červený jetel

Vhodné pro pěstování na karbonátových půdách, hnědozemích a obdělávaných drnovo-podzolových půdách s dostatečným obsahem vápna. Jetel poměrně dobře snáší sucho. Lehká písčitá a kyselá půda, stejně jako oblasti s vysokou hladinou spodní vody však pro jetel červený pro svůj hluboký kořenový systém nevyhovují. Na rašelinové půdě je zimní odolnost jetele nižší.

Jetel růžový

odolnější a poměrně méně náročné než jetel červený. Lze ji pěstovat v méně úrodné a kyselejší půdě. Kořenový systém jetele růžového proniká mělčeji, takže roste i v nepropustné, vlhčí půdě. Roste dobře v rašelinné půdě, ale ve výnosu zaostává za červeným jetelem. Suchá písčitá půda je pro pěstování nevhodná.

Pro vojtěšku a galegu východní

Vhodné jsou převážně sodno-karbonátové a podzolové půdy s dostatečným obsahem vápna. Roste dobře v hlinité půdě. Nevhodná je kyselá, bažinatá půda. Díky hlubokému kořenovému systému dávají dobrou úrodu i v suchých létech, ale špatně rostou v místech s vysokou hladinou spodní vody.

Nejlépe zakořeňuje ve středně vlhké půdě bohaté na vápno a humus, snese i záplavy. Obecně je jetel bílý z hlediska půdních potřeb poměrně nenáročný a při dostatku vláhy a světla se v travním porostu rychle rozmnožuje. Pro svůj mělký kořenový systém špatně roste v lehké a suché půdě, stejně jako v půdě příliš těžké a utužené.

OBILOVINY – VYSOKÉ TRAVY

Nejlépe roste v humózní, hlinité a písčité půdě, ale obecně je nenáročná a dobře se přizpůsobuje podmínkám pěstování. Jedna z nejodolnějších trav na rašelinné půdě, snáší vlhké, přechodně zaplavené louky. Lze pěstovat i na hlinité půdě.

Kostřava luční

poměrně nenáročný, dobře snáší sucho, dobře se přizpůsobuje různým podmínkám pěstování, netrpí dočasnými záplavami. Nejlépe zakořeňuje ve volné, humózní, dosti vlhké minerální půdě. Kostřava luční je díky svému mělkému kořenovému systému citlivá na déletrvající suchou půdu.

Hybridní jílek

Vhodné pro pěstování na dosti vlhké, středně těžké hlinité a hlinitopísčité půdě s mírně kyselou nebo zásaditou reakcí. Zimní odolnost je na rašelinové půdě nižší.

Festulolium

Požadavky na půdu se liší. Odrůdy kostřavy (například “Felina” (Felina), “Hikor” (Hykor)) lze pěstovat ve stejné půdě jako kostřava vysoká, ale v rašelinové půdě rostou špatně. Naopak u odrůd jílku (například „Punia”“Lofa”“Perun”“Paulita”), stejně jako lotyšský “vizule” Stejně jako u jílku anglického je vhodná humózní minerální půda s dostatkem vláhy.

Kostřava třtinová

dobře se přizpůsobuje klimatickým a půdním podmínkám. Může růst na málo úrodné půdě, stejně jako na vlhké rašelinové půdě. Díky silnému kořenovému systému je odolný vůči suchu a vhodný pro použití do lehkých minerálních půd.

roste dobře v rašelinné půdě a snáší dlouhodobé záplavy. Silný kořenový systém umožňuje pěstování jak na suchých místech, tak v oblastech s vysokou hladinou spodní vody. Neroste dobře v husté a kyselé půdě. Přestože canarygrass nemá vysokou kvalitu píce, může být použit k vytvoření travních porostů v oblastech, které nelze dostatečně odvodnit, aby se do nich vešly kvalitnější zrna.

OBILOVINY – TRAVINY

Anglický ryegrass

Vhodná je sodno-karbonátová hlína a hlinitá půda s dostatkem vláhy. Dobře roste i na těžší drnovo-podzolové půdě. Špatně roste v lehké písčité půdě a při déletrvajícím suchu, pro pěstování v kyselé a rašelinné půdě je nevhodný.

Bluegrassová louka

Nejlépe zakořeňuje na kypré, humózní, hlinité, písčité půdě. Díky dobře vyvinutému kořenovému systému snáší dočasné zaplavení a dobře roste v rašelinné půdě. Lze ji pěstovat i na lehké písčité půdě, pokud obsahuje dostatek humusu. Neroste dobře ve špatné písčité a těžké jílovité půdě.

Kostřava červená

Na půdu je nenáročný, roste jak na kyselejší suché písčité půdě, tak na vlhké a rašelinné půdě. Z hlediska výnosu a krmné hodnoty je kostřava červená horší než ostatní obilniny, ale pro svou nenáročnost ji lze pěstovat i na místech, která nejsou vhodná pro náročnější trávy.

Při tvorbě travní směsi pro méně příznivou (například chudou písčitou nebo zamokřenou rašelinu) půdu je vhodné použít větší množství komponentů. To zajistí konzistentnější produkci po celé vegetační období po mnoho dalších let. Pokud jsou podmínky pěstování pro některý druh trávy nepříznivé, nahradí ji jiná složka směsi a celkový výnos travního porostu nebude ovlivněn.

Obzvláště produktivní jsou porosty smíšené trávy a luskovin. Cenově velmi výhodné je i použití luskovin do travních směsí, protože vám umožňuje ušetřit na dusíkatých hnojivech. Luskoviny díky svému hlubokému a širokému kořenovému systému zlepšují strukturu půdy a obohacují ji o živiny, čímž zvyšují výnos celého travního porostu.

Seno tvoří z 90–100 % travnaté trávy, které se vyznačují větší výškou rostlin a rovnoměrnějším olistěním po celé výšce. Jsou produktivní a produkují hodně zelené hmoty. Při stanovení poměru obilovin a luskovin v travním porostu je nutné vzít v úvahu účel, ke kterému bude tráva využívána:

• při senoseči mohou luštěniny tvořit až 70 %poskytující vysoký obsah bílkovin v krmivu. Pokud je použitým druhem červený nebo růžový jetel, bude doba používání trávy pouze 2-3 roky. Při zakládání travního porostu s životností delší než 4 roky je vhodné použít víceleté odrůdy luskovin (vojtěška nebo galega východní) nebo snížit podíl luskovin v travním porostu na 30 %. Dále se doporučuje snížit podíl luskovin v travním porostu určeném na seno;
• pastevní travní směsi se skládají z vrchovištních a podhorských trav, jejichž podíl v travním porostu by měl být minimálně 20 %. Přízemní trávy zajišťují tvorbu hustého a odolného drnu, který omezuje růst plevelů a zlepšuje kvalitu travního porostu a píce, jejich optimální podíl pro tvorbu porostů víceletých pastevních trav je 30–50 %. Pokud je směs vytvořena pro intenzivní použití, obsahuje především jílek anglický, modrásek a jetel bílý a podíl spodních trav může být až 70–80 %. Produktivní životnost takové trávy je v průměru 3–4 roky.

TYPY PŮDY A CO JE LEPŠÍ NA NICH PĚSTOVAT?

Rašelinná půda, mokré zatopené oblasti

počet použitých druhů bylin je omezený. Z luštěnin je vhodný jetel růžový, z obilnin pak kostřava luční, kostřava vysoká a kanárek. Na mokré rašelinné půdě je velmi obtížné vytvořit pastvinu, proto je vhodné tyto plochy využívat k senoseči.

V travním porostu na sečení (jak na seno, tak na konzervy), pro rané použití lze použít směsi obsahující jetel růžový, kostřava luční, kostřava vysokou, kanár a pro středně rané období jetel růžový, kostřava luční , kostřava vysoká, timotejka tráva

Alternativně lze na odvodněné rašelinné půdě použít k vytvoření pastviny pozdní červený jetel a bílý jetel. Není vhodné používat růžový jetel, protože zelené rostliny chutnají hořce a zvířata je hůře konzumují. Z obilnin lze do směsi zařadit kostřavu luční, kostřava vysokou a timotejku a z nižších trav – kostřava červenou a modrásek luční.

Lehká minerální půda, chudá písčitá půda

v tomto případě by se měly pěstovat nenáročné druhy trav odolné vůči suchu. Z obilnin jsou to kostřava luční a kostřava vysoká a také kostřava luční, které se dobře přizpůsobují různým podmínkám pěstování a lze je proto hojně využívat k tvorbě trávy jak pro senoseče, tak pro pastvu. Kostřava červená se primárně používá k vytvoření pastevní trávy, ale na málo úrodné půdě může být také použita k sečení trávy na seno. Tato půda není zvláště vhodná pro pěstování luskovin, ale pro zlepšení kvality píce by se jetel červený a vojtěška měly pěstovat s hlubokými kořenovými systémy, aby byly odolnější vůči suchu. Při použití vojtěšky je důležité nezapomenout na vápnění půdy, protože v kyselé půdě neroste.

Při sečení trávy (na seno i konzervované krmivo) lze pro rané použití použít směsi s obsahem jetele raného, ​​kostřavy luční, kostřavy červené, kostřavy vysoké a pro středně rané použití jetele poloraného, ​​vojtěšky , timotejka, kostřava luční. Pro vytvoření pastevního porostu z přízemních trav můžete přidat i lučinu.

Těžká minerální půda

Jako jezdecké trávy v porostu sečí trávy lze použít timotejku, kostřava luční, jílek hybridní a jako luštěniny jetel červený a vojtěšku. K vytvoření pastevní trávy se jako mletá tráva používá jílek anglický. Bílý jetel a bluegrass, tradičně používané v pastevní trávě, nerostou dobře v těžké hlinité půdě.

V evropských zemích se vojtěška častěji používá k senoseči. Existuje názor, že vojtěška nesnese pastvu hospodářských zvířat. Nicméně, vojtěška je široce používána v pastvinách v Severní a Jižní Americe. Vojtěška nesnese nepřetržitou pastvu, vyžaduje určitou dobu klidu, aby nashromáždila živiny a vytvořila nová poupata. Vojtěška je citlivá na časté vybírání mladých výhonků nebo nízký řez, to ji oslabuje. Na pastvu je lepší použít zbytky vojtěšky. Nutno podotknout, že při použití vojtěšky na pastvu při silném dešti je třeba pastvu přerušit, to platí i pro deštivý podzim. Vojtěška přitom poskytuje nejen kvalitní krmivo, ale díky svému silnému hlubokému kořenovému systému stejně jako jetel červený zlepšuje strukturu půdy.

Středně těžká minerální půda s dostatečným obsahem organické hmoty

Použít můžete všechny kvalitní obiloviny – kostřava luční, jílek anglický, jílek hybridní, festulolium, lučinu a samozřejmě timotejku a luštěniny – jetel červený, jetel bílý a vojtěšku. Tato půda je vhodná pro vytváření intenzivní pastevní trávy tvořené převážně jílkem anglickým, modráskem a jetelem bílým. Součástí travní směsi může být samozřejmě i kostřava raná vysoká, která při včasném sečení nebo pastvě poskytuje krmivo bohaté na sacharidy. Kostřava červená může být také použita k vytvoření pastevní trávy, čímž se zajistí lepší pokrytí půdy.

S tradičním lotyšským systémem dvojitého sečení nemusí použití jetele bílého při senoseči přinést požadovaný výsledek. Jetel bílý patří mezi nižší nahosemenné trávy, je to světlomilná rostlina, kterou při sekání 2x denně potlačí obilniny z travní směsi.