Která země vynalezla adjiku?
Adjika je tradiční produkt Abcházie, pikantní koření, bez kterého se neobejde ani jeden oběd nebo hostina. Adjiku si u nás připravuje v podstatě každá hospodyňka sama, každá má svůj recept, a tedy zvláštní chuť.
Rád píšu o mladých podnikatelích, kteří sami začnou podnikat od nuly, vloží do toho duši a ochotně se podělí o tajemství svého řemesla.
Zeptal jsem se Diany Gabunia, jak vydělat peníze tím, co miluji, a organizovat ziskový obchod. Nedávno se rozhodla začít vyrábět adjiku.
Vše začalo tím, že mladá matka dvou dětí zůstala v době karantény spojené s pandemií koronaviru doma. Zpočátku si ani nemyslela, že výroba produktů, ve kterých vyniká, bude zisková a mohla by se stát dobrým příjmem.
– Diano, řekni nám prosím něco o sobě.
– Před několika lety jsem vystudoval Státní univerzitu v Soči, fakultu environmentálního inženýrství, obor průmyslové a občanské stavby. Nepracuji podle povolání. Bydlím ve vesnici Khipsta, okres Gudauta. Nachází se tam moje minidílna na výrobu adžiky. Už dlouho připravuji adjiku z červené i zelené papriky. Dříve jsem ale vařila jen pro sebe a své blízké. Bez falešné skromnosti mohu říci, že moje adjika není ušetřena komplimentů. Připravuji ho výhradně z ekologicky šetrných místních surovin, v mé adjice nenajdete žádné prášky ani rajčata. Papriku pěstujeme buď na vlastní zahradě, nebo ji kupujeme od důvěryhodného farmáře ve vesnici Kyndyg, protože naše objemy nestačí.
– Diano, jak tě napadlo vyrábět adžiku nejen pro sebe?
– Myšlenka na výrobu adjiky přišla během karantény. Tehdy jsem si však nikdy nemyslel, že přijde den, kdy vytvořím logo a budu přemýšlet o rozšíření výroby. Původně jsem snil o sezónní práci, protože během karantény byl malý příjem.
No, jak se říká, poptávka vytváří nabídku. Prodeje byly dobré, recenze také. Já sám považuji adžiku za produkt, bez kterého nemůže být naše národní kuchyně chutná, tedy pokud je adžika chutná, chutná i všechna jídla připravená s jejím přídavkem. Mám rád, když je světlý, aromatický a samozřejmě horký. Podle toho se to snažím vařit jen tak.
– Jakým potížím čelí mladý podnikatel na cestě k uznání produktu?
– Jakýkoli úkol provedený profesionálně poskytuje dobrý výsledek. Ano, není to snadné a musíte vynaložit velké úsilí. Nebojím se obtíží a dokonce jsem pro ně vymyslel název: Říkám jim hrboly. Dostal jsem velkou ránu, získal zkušenosti a další bude brzy. Hlavní problém, se kterým se čas od času setkávám: domácí produkt nemá žádnou podporu! Můj produkt se mi líbí, nestydím se za něj. Není náhodou, že naše produkty jsou již prezentovány v mnoha obchodech. Chci, aby se moje adjika dala koupit nejen v Abcházii, ale i v zahraničí.
– Co je nejdůležitější při výrobě adjiky?
– Hlavní je neudělat chybu s pepřem. Adjika se připravuje z červené a zelené feferonky. Čerstvě připravená červená adjika je považována za nejpálivější.
Zelená adjika je trochu měkčí. Základem pravé adžiky jsou tři ingredience: čerstvá červená paprika, česnek a sůl. Aby adjika nebyla příliš mokrá, doporučuje se před vařením papriku mírně osušit. K tomu se suší na plechu po dobu dvou dnů.
Vůně a chuť adjiky závisí na proporcích a buketu bylinek a koření, které se do ní přidávají. Pikantní koření se hodí k bazalce, kopru, bobkovému listu a koriandru. Všechny ingredience pro adjiku rozdrťte na pastu pomocí mixéru nebo hmoždíře. Všechny ingredience můžete projít mlýnkem na maso. Pokud dodržíte všechna pravidla pro přípravu adjiky, konečným výsledkem je velmi chutné koření, díky kterému bude každé jídlo chutné a pikantní.
Život podnikatele není tak jednoduchý: vybavení je drahé a organizovat podnikání tak, aby generovalo příjem, není snadný úkol. Obdivuji lidi, kteří mají odvahu riskovat a prezentovat světu vlastní produkt.
Diana má sen – zvýšit produkci a vstoupit na ruský trh. Naše vláda již dva roky podporuje začínající podnikatele v rozvoji zemědělství. V roce 2022 se v Abcházii Diana zúčastnila cíleného státního programu a získala grant na nákup potřebného vybavení. Nyní rozšiřuje svou produktovou řadu: v sortimentu již byly kompoty a limonády z místního ovoce a lesních plodů.
Milana GIBA
