Která země vynalezla krutony?

Toast [1] (také krutony, krutony od fr. croûton) je obecný název pro výrobek vyrobený z plátků čerstvého nebo zvadlého chleba smažených na rostlinném oleji na pánvi, pečícím plechu nebo ve speciálních kuchyňských zařízeních pro domácnost a průmyslové použití (trouby, toustovače a další) [2].

Historie [upravit | upravit kód]

Starověký Řím [upravit | upravit kód]

Nejstarší známá zmínka o sladkých krutonech je v Corpus Apicius (latinsky: Apicius), sbírce latinských receptů pocházejících ze 3. nebo XNUMX. století našeho letopočtu. E.; recept uvádí namáčení v mléce, ale ne vejcích, a neuvádí žádný zvláštní název, jen lat. aliter dulcia – “Jiná sladká jídla” [XNUMX].

Středověk[editovat | upravit kód]

Střední a jižní Evropa[ editovat | upravit kód]

Pod názvy „zlatá polévka“ (italsky: suppe dorate, polévky a dorye, tostées dorées) и Pine Purdieu (ze starofrancouzštiny payn purdyeu) pokrm byl ve středověké Evropě široce známý, například kulinářský odborník z 15. století Martino da Como nabízel podobné recepty. Francouzský toast byl často podáván s pernatou zvěří a masem. Slovo „polévka“ v těchto názvech odkazuje na chléb namočený v tekutině, „sop“ (z anglického sop.)

Obvykle francouzské jméno bolest perdu (“ztracený chléb”) znamená způsob, jak vrátit prošlý nebo jinak “ztracený” chléb; Také bolest doré „pozlacený chléb“ nebo „toustový chléb“ [4]. Období bolest perdu dříve používané obrazně k označení utopených nákladů [5] .

Severní Evropa[ upravit | upravit kód]

Německý recept ze 14. století používá tento název Arme Ritter (“chudí rytíři”)[6][7], toto jméno bylo také používáno v angličtině[8] a skandinávských jazycích. Kromě toho ve XNUMX. století hlavní postava rané historie francouzské kuchyně Guillaume Tirel představil recept na „zlatou polévku“ (tostées dorées) [9] . Dochovaly se anglické receptury z XNUMX. století pro bolest perdu [6] [10] [11] .

Rakouské a bavorské podmínky pafese nebo pofese vzniklo z italského pokrmu Pavia polévka, z názvu italského města Pavia [12].

Východní Evropa [upravit | upravit kód]

Ukrajinci mají potaptsy (ukrajinsky potaptsi) – opečené nebo sušené malé kousky chleba, jako jsou krekry [13], které se konzumují s kuleshiki (šťouchané polévky) [14], hrachová nebo fazolová polévka, boršč, rybí polévka, mléko [15] .

Důraz [upravit | upravit kód]

Různé slovníky dávají různé akcenty. Podle slovníku „Ruský verbální přízvuk“ od M. V. Zarvy, vydání z roku 2001, přízvuk dopadá na první slabiku, zatímco „Ruský pravopisný slovník Ruské akademie věd“ (ed. V. V. Lopatin), „Vysvětlující slovník ruské Jazyk“ Vydání Ožegova a Švedové z roku 1992 a Velký vysvětlující slovník Kuzněcova ve vydání z roku 2009 umožňují obě možnosti přízvuku, přičemž jako první možnost kladou důraz na druhou slabiku.

Typy a podávání [upravit | upravit kód]

Krutony mohou ozdobit stůl na jakékoli dovolené, během venkovního stravování; rychle a snadno připravit bez speciálních dovedností; toast je oblíbený k snídani v mnoha zemích Evropy a Ameriky [2].

Krutony mohou být jednoduché (toastový chléb nebo toast) nebo složité [2]. Komplexní krutony se připravují za použití široké škály produktů: ovoce, zelenina, houby, maso, ryby, mořské plody, vejce, sýr [2].

Krutony mohou být buď samostatné jídlo (svačina), součást jídla (ingredience) nebo dekorace (příloha), např. krutony se sýrem, pikantní krutony, pšeničné chlebové krutony patří k moučným přílohám [16]. Dříve se přidávaly jako přísada do polévky místo sušenek.

Podle chuti mohou být krutony slané (krutony) nebo sladké.

Slané krutony [upravit | upravit kód]

Krutony se připravují z jakéhokoli chleba a používají se jako lehká svačina, například krutony s česnekem k pivu, nebo jako přísada do polévek, vývarů, caesarových salátů, řízků a dalších jídel. Chcete-li přidat do polévek (francouzská cibulačka), chléb se jednoduše opeče se solí a/nebo černým pepřem.

Sladké krutony [upravit | upravit kód]

Připravuje se pouze z pšeničného chleba, obvykle jsou krajíce chleba předem namazané vejcem, namočené v mléce nebo lezonu – směsi vajec a mléka, posypané cukrem nebo ovocem, smažené a podávané s čajem, kakaem, kávou a jinými horkými nápoji jako nezávislý pokrm.

Možnosti vaření [upravit | upravit kód]

• Chleba lze namáčet pouze v mléce, vaječnou směs přidat později [17].
• Chléb lze před nebo po vaření namočit do různých tekutin, jako je víno, růžová voda nebo pomerančový džus [18][19].

V různých zemích a kuchyních [upravit | upravit kód]

• Ve Španělsku se sladkým krutonům říká Torrija (ze španělštinytorrija ). Chléb se namáčí v mléce, smaží, někdy pokape olivovým olejem a citronovou šťávou a často se podává s medem nebo cukrem.
• V USA se podobný pokrm nazývá „francouzský toast“ (z anglického francouzského toastu).
• V Hong Kongu je francouzský toast smažený krájený chléb namočený v rozšlehaných vejcích nebo sójové omáčce, někdy podávaný s máslem a přelitý zlatým sirupem nebo medem. Krutony na hongkongský způsob se vyrábějí ve formě sendviče se sladkou náplní [20] , jedná se o typický pokrm v hongkongských čajovnách – chachangteng [21] .

Slané krutony na polévku na pánvi
Krutony v salátu
Velké krekry v polévce
Sýrové krutony v cibulové polévce
Francouzský toast s ovocem, šlehačkou a javorovým sirupem
Španělské sladké krutony – torrija s cukrem
Francouzský toast v hongkongském stylu

Viz také [upravit | upravit kód]

Poznámky [upravit | upravit kód]

1. ↑ Definice ve slovnících:
   • SlovníkyArchivní kopie ze dne 27. dubna 2022 na Wayback Machine: Vědecký a informační „Akademický zdroj pravopisu ACADEMOS“ Ruského jazykového institutu. V. V. Vinogradov RAS;
   • Velký výkladový slovník ruského jazyka. / Ch. vyd. S. A. Kuzněcov.
2. ↑ 1234Kuzminsky R. V., Polandova R. D., Patt V. A., Kochergin V. V. “Toast” // “Chléb v našem domě. Recepty s chlebem.” – M.: “Potravinářský průmysl”, 1980. – S. 19. – 112 s. — 100 000 výtisků. kopie — ISBN, BBK 36.992, X55, MDT 641.5(083.1).
3. ↑ Joseph Dommers Vehling, přel., “Apicius: Cookery and Dining in Imperial Rome,” Kniha VII, kapitola 13, recept 296 Celý text Archivováno 13. března 2016 na Wayback Machine v Gutenbergu(angl.)
4. ↑ “Trésor de la Langue Française Informatisé” sv ‘bolest’.
5. ↑ Gabriel Meurier, Christoffel Plantijn. “Vocabulaire francois-flameng”, 1562, s. 83Archivovaná kopie 16. května 2016 na Wayback Machine.
6. ↑ 12Koerner, Brendan. Je francouzský toast opravdu francouzský?, Slate.com. Archivováno z originálu 4. března 2016.Datum přístupu: 6. dubna 2015.
7. ↑Grimm, Jacob a Wilhelm.Deutsches Wörterbuch, cituji z Buch von guter Spyse(Němec).
8. ↑Oxfordský anglický slovník, 3. vydání, 2006, sv ‘chudý’ S3 Archivováno 10. srpna 2017 na Wayback Machine.
9. ↑Pichon, Jerome; Vicaire, Georges.Le Viandier de Guillaume Tirel dit Taillevent(fr.). – 1892. – S. 262.
10. ↑ Austin, T. Dvě kuchařské knihy z 15. století, 1888, cituji recept z roku 1450, citovaný v Oxford English Dictionary
11. ↑Davidson, Alan; Jane, Tome.Oxfordský společník k jídlu(angl.). – Oxford University Press, 2006. – S. 102. – ISBN 0-19-280681-5.
12. ↑ Ulrich Ammon, Variantenwörterbuch des Deutschen: die Standardsprache in Österreich, der Schweiz und Deutschland sowie in Lichtenštejnsko, Lucembursko, Ostbelgien und Südtirol, 2004, ISBN 3-11-016575-9, str. 552
13. ↑Potaptsy – na pánvi(nespecifikováno) . Datum přístupu: 11. února 2022.Archivováno z originálu 11. února 2022.
14. ↑Knedlíky a další jídla ukrajinské kuchyně. Eksmo. – 241 str.(nespecifikováno)Datum přístupu: 11. února 2022.Archivováno z originálu 11. února 2022.
15. ↑Slavná ukrajinská jídla. Feldman I., Peresichny M, Mazaraki A. M: Nakladatelství ZAO Tsentrpoligraf, 2014. – 352 s.(nespecifikováno)Datum přístupu: 11. února 2022.Archivováno z originálu 14. února 2022.
16. ↑ Sestavil Golunová L. E. “Sbírka receptů, jídel a kulinářských produktů pro stravovací zařízení.” Sekce XVII „Moučné výrobky“. § “Moučné přílohy”, Recepty č. 829-831. Nakladatelství “Profi-inform”, 2005.
17. ↑Kompletní kuchař (1659), jak je citováno v OED
18. ↑ John Ayto, Diner’s Diners: Word Origins of Food and Drink, ISBN 0-19-964024-6, str. 142
19. ↑ Adam Islip, Slovník [sic] francouzského a anglického jazyka, 1611, celý text Archivovaný výtisk z 8. května 2016 na Wayback Machine
20. ↑Archivní kopie z 5. listopadu 2012 na Wayback Machine, CNN Go, 13. července 2011. Staženo 2011-10-09
21. ↑ 50 nejchutnějších jídel CNN GoWorld Archivovaná kopie z 8. října 2011 na Wayback Machine 21. července 2011. Získáno 2011-10-11

Literatura [upravit | upravit kód]

Literatura v ruštině

• Pokhlebkin V.V. Krutony // Kulinářský slovník. – M.: Nakladatelství “E”, 2015. – S. 89-90. — 456 s. — ISBN 978-5-699-75127-3.
• Ratushny A.S. Krutony // Vše o jídle od A do Z: Encyklopedie. – M.: Vydavatelská a obchodní společnost “Dashkov and K°”, 2016. – S. 111-112. — 440 s. — 300 výtisků. — ISBN 978-5-394-02484-9.
• Krutony // Kultura jídla. Encyklopedická referenční kniha / Ed. I. A. Čakhovský. — 3. vydání. – Mn. : “Běloruská encyklopedie pojmenovaná po Petru Brovkovi”, 1993. – S. 67. – 540 s. — ISBN 5-85700-122-6.
• Sokolský I.“Ubohý rytíř”, aka “francouzský toast” (rychlá snídaně) // Science and Life: magazín. – ISSN0028-1263.

Literatura v jiných jazycích

• Claiborne, Craig.Craig Claiborne je The New York Times Food Encyclopedia(angl.). — New York: Times Books, 1985.
• Farmář, Fannie.The Boston Cooking-School Cook Book(angl.). – Boston: Little, Brown and Co., 1918.
• Mariani, John F.Encyklopedie amerického jídla a pití(angl.). — New York: Lebhar-Friedman, 1999.
• Redon, Odilie; a kol.Středověká kuchyně: Recepty z Francie a Itálie(angl.). — Chicago: University of Chicago Press, 1998.

Odkazy [upravit | upravit kód]

Odkazy na externí zdroje

Slovníky a encyklopedie