Které větve jabloní plodí?

Abyste se snadno orientovali v terminologii prořezávání, musíte se seznámit se strukturou ovocného stromu.

Každý ovocný strom, stejně jako každá jiná rostlina, se skládá ze dvou hlavních částí: nadzemní a podzemní.

Podzemní část rostliny představuje její kořenový systém. Místo, kde podzemní část přechází do nadzemní části, se nazývá kořenový krček.

Část kmene od kořenového krčku ke spodním větvím se nazývá kmen. Od nejnižších větví až po vrchol stromu vede centrální vodič.

Na centrálním vodiči jsou velké větve, které se nazývají skeletové. Obvykle jsou uspořádány do vrstev, z nichž každá má 3-5 větví. Větve umístěné mezi vrstvami a nezahrnuté do jejich složení se nazývají polokosterní.

Kosterní a polokosterní větve jsou větvemi prvního řádu. Na nich se tvoří větve druhého řádu, které jsou zase porostlé větvemi třetího řádu a tak dále. Nejnovějším stupněm větvení jsou přerůstající větve, na kterých se tvoří květy a plody.

Stojí za zmínku, že čím více je větev odkloněna od kmene, tím více plodů se na ní tvoří. Faktem je, že u ovocných stromů jsou vertikální větve zodpovědné za růst, horizontální větve jsou zodpovědné za ovoce.

PROČ JE POTŘEBNÉ

Prořezávání je odstraňování výhonků rostlin nebo jejich částí. Řez se provádí za účelem vytvoření správné koruny stromu a následného získání chutných, zdravých plodů.

Správná koruna ovocného stromu je taková, ve které jsou všechny dlouhé větve umístěny dole. Čím kratší jsou větve, tím výše by měly být umístěny. Větve by se v tomto případě neměly křížit ani vzájemně rušit, koruna by měla být dobře osvětlená a větraná ze všech stran. Prořezávání umožňuje omladit starý strom, zvýšit očekávanou délku života a plodit, snížit pravděpodobnost onemocnění, a co je obzvláště atraktivní, urychlit nástup plodů, regulovat množství a kvalitu ovoce. Pro normální vývoj plodů je potřeba hodně světla: ovoce se musí doslova „koupat“ na slunci. Jinak se sklizeň soustředí pouze na okraj koruny a ve středu bude pouze olistění na oslabených a uschlých větvích.

• Zahradnické nůžky – potřebné pro stříhání malých větví do průměru 2 cm
• Nůžky na tyče – pro stříhání vysokých větví
• Pilka na železo – s jemnými zuby, oboustranně naostřená pro zajištění rovnoměrného a hladkého řezu velkých větví
• Zahradní nůž – nezbytný pro čištění řezů. Musí být dokonale nabroušené
• K potažení řezů určitě potřebujete zahradní lak nebo podobné sloučeniny (například „Rannet“). Pro práci ve výškách budete možná potřebovat také stabilní žebřík.

Řez se provádí, když je rostlina v klidu (na jaře, po tání sněhu, před otevřením poupat nebo na podzim po opadu listů). Nástroj musí být ostrý a čistý.

Jakékoli řezy provádíme striktně do prstenu. Pokud pařez ponecháme, kůra se oloupe a časem z ní vznikne prohlubeň s hromadou chorob, která se rozšíří na celý strom. Pokud uříznete větev s dírou, poškodíme vrstvy kmene, kterými protéká míza. Správné prořezávání – podél prstencového toku – podporuje rychlé hojení rány.

Velké větve řežeme pilkou na železo ve třech fázích. Silnou větev začneme řezat odspodu, jinak se může pod tíhou vlastní váhy zlomit a poškodit celistvost kmene. Pak odřízneme větev s pařezem nahoře a teprve potom, když už nic nebrání, seřízneme pahýl na kroužek. Všechny nerovnosti odstraníme nožem, řez ošetříme zahradním lakem nebo podobným složením. Řezy o průměru do 1 cm není nutné zpracovávat.

Částečné zkrácení větví se provádí na pupenu. K tomu vybereme pupen rostoucí v požadovaném směru, zahradnické nůžky nastavíme mírně šikmo a odstřihneme vrchol výhonu až k pupenu, aniž bychom zanechali pahýl a nepoškodili samotný pupen.

VZNIK KORUNY JABLONĚ V RŮZNÝCH LETECH ŽIVOTA

1. Jednoletá sazenice Je to tenká větvička, nejčastěji bez větví.

Prořezávání sazenice se provádí buď bezprostředně po výsadbě, pokud byla jabloň vysazena na jaře, nebo na jaře příštího roku, pokud byla výsadba provedena na podzim. Pro začátek si naplánujte výšku budoucího kmene. Za optimální výšku se považuje 50-60 cm.S nižším kmenem je péče o strom obtížná, příliš vysoké kmeny jsou náchylné k poškození v zimě a úpalu v létě. Všechny větve v oblasti kmene (pokud existují) jsou odstraněny.

Z kmenové zóny se počítá 5-8 pupenů (asi 30 cm) – to bude oblast, kde se nacházejí větve první vrstvy. Kromě nich je vybrán další pupen umístěný nad úrovní a nasměrovaný ve směru opačném k ohybu v zóně roubování. Z tohoto pupenu vyroste pokračovací výhon – začne nahrazovat vedoucí výhon. Vrchní část sazenice ve výšce 80-100 cm se odřízne, čímž se stimuluje probuzení spících pupenů a tvorba postranních větví. To budou kosterní větve prvního patra.

Pokud sazenice již má větve, vytvoříme z nich první vrstvu – ponecháme 3-5 silných větví nasměrovaných různými směry.

2. Dvou-třiletý strom . Je čas vytvořit korunu. Hlavní věc je, že kosterní větve se rozcházejí v různých směrech a tvoří velký úhel s kmenem. Čím je větev vodorovnější, tím je plodnější, tím snáze drží plod.

Odstraníme všechny slabé větve, ponecháme 3-4 hlavní. Pokud se na stromě již vytvořila druhá vrstva větví, uděláme s ní totéž: necháme 3-4 vodorovné větve rostoucí v různých směrech. Kromě toho by větve následující úrovně neměly být umístěny přímo nad větvemi předchozí úrovně.

Nyní se musíme postarat o rychlou sklizeň. Čím více stříháme, tím rychleji rodí. Proč? Faktem je, že hlavním úkolem každé rostliny je nést ovoce a rozmnožovat se. Po prořezání se strom cítí v nebezpečí a začne rychle vytvářet ovocné pupeny, aby měl čas zanechat potomstvo.

K tomu zkrátíme větve na pupen. Z vrcholu větve, kterou chcete zastřihnout, je třeba vybrat pupen rostoucí ve směru od kmene a výhon zastřihnout tak, aby nad ním byly ještě 2 pupeny. Stromy mají pravidlo: od prvního pupenu vyrůstá výhonek, přitlačený k mateřské větvi, od druhého – mírně odchýlený, ale od třetího – optimální. To se provádí se všemi kosterními větvemi a provádí se každoročně, přičemž nové větve se nasměrují na okraj koruny.

Navíc, čím kratší je větev, tím více se prořezává, aby se stimuloval silnější růst. Strom se bude snažit doplnit ztracené části, a to zejména v nejvíce „poškozených“ větvích prořezáváním.

Pokud větve rámu rostou nesprávně, je třeba je natáhnout: větve získají správnou polohu přivázáním ke kolíkům. Toto pokračuje, dokud větve nejsou umístěny v pravém úhlu ke kmeni.

3. Mladý plodonosný strom. Provádí se sanitární prořezávání: všechny suché, nemocné, zlomené větve, větve rostoucí svisle nahoru, tření a křížení jsou odstraněny. Pokud dvě větve jdou stejným směrem, jedna z nich se vyřízne. Koruna by měla být tak řídká, aby slunce zasáhlo každé jablko a každý list.

*Mnoho, zejména starých odrůd, se vyznačuje periodickým plodením – střídání vysokých výnosů s jejich absencí, protože strom se musí zotavit. Odstranění některých květů nebo vaječníků vám umožňuje bojovat proti tomuto jevu. Květiny se odstraňují ihned po odkvětu, vaječníky – ihned po odkvětu.

4. Starý strom. Princip prořezávání je stejný. Pokud existují velké a neperspektivní pobočky, jsou nahrazeny novými. Když se prořezávají, horní větve vytvářejí vrcholy. Obvykle jsou na stromě nadbytečné a jsou zcela vyříznuty, ale v případě staré větve můžete nechat jeden dobrý vrchol a vytvořit z něj dobrou perspektivní větev.

OSTATNÍ FORMY PŘÍRODNÍ KORUN A JEJICH TVORBA

Cupped nebo ve tvaru vázy koruna. Charakteristickým rysem je absence centrálního vodiče, větve jsou umístěny v jedné vrstvě. Tvoří se velmi jednoduše. Standard je položen ve výšce asi 50 cm, nad ním jsou ponechány 3-4 větve a je odstraněn centrální vodič. Další péče zahrnuje odstranění vrcholů a větví směřujících do koruny; sanitární prořezávání.

Vřetenovitý koruna popř vřetenový keř. Vyznačuje se rychlostí a snadností odstranění. Doporučeno pro nízko rostoucí a polozakrslé jabloně.

V prvním roce vyberte 3-4 silné větve a seřízněte je do poloviny k pupenu směrem dolů. Zbývající větve jsou vyříznuty, centrální vodič je vyříznut na úrovni 3-4 pupenů. Na konci léta se pomocí kotevních lan stahují větve zpět do úhlu 60 stupňů.

Ve druhém roce se růst centrálního vodiče odřízne o 1/3, větve se zkrátí o ¼ k pupenu směřujícímu ven. Úsek z loňských větví je odstraněn a aplikován na nové větve podle stejného schématu.

V dalších letech se proces opakuje. V tomto případě si musíte pamatovat pravidlo podřízenosti větví: horní větve by měly být o 10-15 cm kratší než spodní.

V drsných podmínkách se tvoří nízkostandardní keřovitá koruna. Kmen je položen ve výšce ne více než 30 cm, na stromě je ponecháno 3-5 kosterních větví, z nichž spodní lze umístit do řady, zbytek – jednotlivě.

Doporučeno pro nejnáročnější podmínky plazivá nebo břidlicová forma. Dva týdny po vysazení mladé sazenice se vršek odřízne o 10–15 cm, stonek se ohne k zemi a přišpendlí tak, aby byl ohyb ve výšce 30–40 cm nad úrovní půdy. Výhonky, které rostou během léta, dostávají na konci sezóny také vodorovnou polohu. Jsou umístěny tak, aby si v budoucnu vzájemně nezasahovaly do vývoje. Tato koruna zcela přezimuje pod sněhovou pokrývkou.