Kteří škůdci se bojí kopru?

Poptávka po „produktech šetrných k životnímu prostředí“ se začala formovat zhruba před deseti lety. Dnešní spotřebitel je náročnější. Agroprůmyslový a zpracovatelský komplex zatím nedokáže dostatečně uspokojit rostoucí poptávku. Ale vždy bude světlo na konci tunelu.

Pěstitelé se snaží v maximální možné míře nahrazovat minerální hnojiva organickými a hlavně hledají alternativu k chemickým přípravkům na ochranu rostlin, které jsou v uzavřené ekosféře skleníku tolik potřebné.

V přírodě není vše náhodné a v přírodě již existuje náhrada za pesticidy. Jedná se o entomofágní hmyz, který chrání rostliny před škůdci a chorobami, aniž by zasahoval do přirozeného procesu jejich vývoje.

Přechod k pěstování produktů šetrných k životnímu prostředí je jednou z nejdůležitějších oblastí rozvoje každé farmy.

Na otázku, proč je v současnosti problém výroby biopotravin stále aktuálnější, se názory vědců různí. Někteří odborníci říkají, že lidstvo je příliš uneseno technikou, která podle nich odráží touhu porazit přírodu.

Jiní jsou si jisti: ještě donedávna bylo na světovém trhu jednoduše málo potravin jako celku, a proto byli výrobci nuceni uchýlit se ke zvýšení objemu výroby pomocí inovací. Ať je to jak chce, teď se více mluví o důsledcích.

Panther F1
Z 13490 rub.
Dobrý výnos a vyvážený vývoj

Husar F1
Z 495 rub.
Dobře se přizpůsobí nepříznivým podmínkám

Z 150 rub.
Vysoký výnos, kvalita a přepravitelnost

Z 43490 rub.
Vhodné pro celoroční pěstování

Vyčerpávání přírodních zdrojů v zemědělství

„Pokud se budete řídit zavedenými přístupy ve stávajících zemědělských technologiích, metodách reprodukce půdní úrodnosti a metodách produkce potravin, pak je již zřejmé, že jsme na pokraji vyčerpání zdrojů energie, půdy, vody a potravin,“ přední odborník na pobočka federální státní rozpočtové instituce „Rosselchoztsentr“ pro oblast Bělgorod Vasilij Melnikov. – Není náhodou, že článek 9 Ústavy Ruské federace stanoví, že půda spolu s dalšími přírodními zdroji je využívána a chráněna jako základ pro život a činnost národů. Objem nahromaděných škod na přírodě vyžaduje uznání, že k vytvoření základů ekonomicky odůvodněných, spotřebitelsky přijatelných a přirozeně vhodných akcí pro rozvoj opatření v oblasti ochrany zemědělství pro produkci bezpečných potravin je zapotřebí koordinovaných akcí vědy a praxe.

Už samotný fakt obdělávání půdy je však podle odborníka krokem k degradaci půdní úrodnosti: dochází k vyčerpání humusového horizontu, k emisím uhlíku a v důsledku toho k narušení rovnováhy v ekosystémech. Šíření chorob a hmyzích škůdců kulturních rostlin je nápadným příkladem důsledků lidských zásahů do ekosystému.

Navíc často reakce specialistů v agrokomplexu na tyto důsledky vedou pouze k jejich zhoršení. Masový úhyn včel je toho názorným příkladem.

Horké a vlhké jaro vyvolalo nárůst populace hmyzích škůdců a chorob většiny zemědělských rostlin. Tradiční způsob nakládání s nimi – ošetření chemickými ochrannými prostředky – nepřinesl očekávané výsledky. Během mnoha let pravidelného užívání léků si hmyzí škůdci vyvinuli odolnost vůči látkám, které jsou pro ně toxické. Změna léků pomohla omezit růst populace škůdců, ale zároveň způsobila smrt domácích včel.

Je nutné změnit přístupy k ochraně rostlin

Vedoucí veterinárního oddělení Kurské oblasti Sergej Turnajev v komentáři k situaci s úbytkem včelstev v téměř polovině obcí regionu uvedl nejen nutnost regulace vzájemného působení zemědělských podniků a chovatelů včel, ale rovněž zdůraznil: přístupy k ochraně rostlin je třeba radikálně změnit.

Podle statistik ruští zemědělskí výrobci v roce 2018 nakoupili a použili 65,1 tisíce tun pesticidů. Pokud tento objem vydělíme počtem hektarů orné půdy a následně korelujeme s počtem spotřebitelů zemědělských produktů, vyjde nám, že na každého obyvatele země připadá 0,43 litru chemikálií.

Alternativu v podobě entomofágního hmyzu přitom nabízejí nejen vědci, ale i výrobci několika typů „biologických štítů“.